3. Díl - Závod

26. června 2011 v 7:47 | >Bojča< |  Destiny stable





Hned ráno jsem vyrazila do stáje a šla jsem za Jewelem... Musela jsem dneska obzvlášť spěchat, protože jsem potřebovala Jewela umít, potom vysušit a ještě jsem mu chtěla zaplést hřívu.
Vyvedla jsem ho z pastvy a začala jsem s prací.

Naštěstí se závod konal hned u stáje v lese, tak jsme nemuseli koně nikam převážet a jako celá skupinka závodníků jsme s vydali ke startu...
Kolem se motalo celkem dost lidí. Bála jsem se aby Jewel nebyl z toho nervózní, ale choval se jako beránek. Uši měl nastražené do všech stran a nechal se ochotně hladit od malýh dětí...


Už odjezdilo mnoho koní i z cizích stájí. V jednu chvli jsem měla pocit, že vidím toho palomina a blonďatou dívku, ale nejspíš se mi to jenom zdálo. Potom komentátor zahlásil moje jméno a mě zamrazilo na zádech a rozbušilo se mi srdce.
Pobídla jsem Jewela na start a vyrazili jsme!
Najeli jsme na první překážku a Jewel se mohutně odrazil. Najednou jsme byli daleko za kládou. Pak následovaly další a další překážky. Jewel všechny přeskočil jako nic.


Cválali jsme dál. Nemusela jsem Jewela skoro pobízet. Běžel téměř šám. Akorát jsem ho řídila by se držel na trase. Prášilo se za námi plno prachu, který valachovi padal od kopyt...
Terén se různě klikatil , ale my jsme měli výhodu, že jsme to tam celé moc dobře znali.


Běželi jsme dál.a prudce jsme zatáčeli ve veliké rychlosti... Takto rychle jsme ještě nikdy neběželi. Podle mě jsme měli zatím jeden z nejlepších časů,ale radši jsem o tom nechtěla přemýštet, ay jsem těmi nervy nerozptylovala Jewela.
Přeletěli jsme další překážku a já měla pocit, že při doskoku spadnu, protože Jewel běžel a skákal vážně moc rychle. Valach ale zvedl hlavu jako by mě chtělzase zoátky vrátit pořádně do sedla.
Poplácala jsem ho po krku a byla jsem mu v tu chvíli neuvěřitelně vděčná.


Profrčeli jsme cílem a já výtězně zvedla ruku. Začala jsem Jewela chlácholit a hladit po krku. Sehnula jsem se a objala ho. Byl hudákcelý zpocený a namáhavě oddychoval. Komentátor poté zahlásil můj čas a mně málem vyskočilo srde pusou ven!
Měli jsme zatím úplně nejlepší čas!! Nechápala jsem. Porazili jsme zatím všchny výborné jezdce, kteří jeli..!!
---
Potom nastalo vyhlašování... ,,Tak. Začneme třetím místem. Tam se umístil..." začal komentátor hlásit, ale já ho neposlouchala a věnovala jsem se Jewelovi. Najednou se ke mně rozběhlo několik holek ze stáje s úsměvem na tváři. ,,Alex! Jsi druhá!! Proč s neraduješ?" Moje překvapení bylo obrovsé a v další chvilce jsme s ostatními jezdci objížděli čestné kolečko...

K podvečeru jsem mířila s Jewelem nazpátek do stáje se spokojeným mrazením u žaludku a s úsměvem na mé tváři.
,,Jeweli... Byl si skvělý!!" Pochválila jsem koně a pořádně ho pochválila. Povolila jsem mu otěže,aby si pořádně natáhnul krk. ,,Frrrk.." Jewel s tářil spokojeně a v klidném kroku jsme jeli do stáje.


Před stájí jsem sesedla a objala koně kolem mohutného a osvaleného krku.
,,Byl jsi moc hodný chlapče... Mám tě strašně ráda. Jsi nejlepší, co mě v životě potkalo."
Jewel se na mě podíval svýma krásným černýma očima až mi málem vhrkli do očí slzy... Dala jsem mu mrkvičku a on ji s chutí slpnul...

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.